Autismus
Autismus patří mezi pervazivní vývojové poruchy (PDD), nověji se užívá i termín poruchy autistického spektra (PAS). Jedná se o celoživotní neurovývojové postižení.
Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Nevyhodnocuje správně informace, které k němu směřují a reaguje někdy nezvykle na běžné podněty.
Dětský autismus
Autismus je jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje a řadí se mezi komplexní vývojové poruchy. Společným znakem jsou poruchy sociální interakce, problémy v oblasti verbální i neverbální komunikace a narušená schopnost
představivosti, která se projevuje neobvyklými nebo omezenými, mnohdy stereotypními aktivitami nebo zájmy.
Toto vše vede dítě s autismem do role cizince, který nerozumí okolí. Náš svět je pro něj skládankou, jejíž díly do sebe nezapadají. Naučené dovednosti nezvládá aplikovat v nově vzniklých situacích běžného života. Za hlavní
příčinu poruch autistického spektra jsou považovány vrozené abnormality mozku.
Jak autismus vzniká?
Za hlavní příčinu poruch autistického spektra jsou považovány vrozené abnormality mozku. Jedná se tedy o neurologickou poruchu, která se projevuje specificky v kognitivním vnímání a v důsledku jeho narušení pak i chování postiženého. Přesnou
příčinu se však prozatím nepodařilo odhalit.
Předpokládá se, že určitou roli zde hrají genetické faktory, různá infekční onemocnění (viry, očkování) a chemické procesy v mozku. Moderní teorie tvrdí, že autismus vzniká až při kombinaci těchto faktorů. Autismus je v podstatě syndrom,
který se diagnostikuje na základě projevů chování. Projevuje se již v raném dětství, ideálně by měl být diagnostikován do 36 měsíců věku dítěte. Porucha určitých mozkových funkcí způsobí, že dítě nedokáže správným způsobem vyhodnocovat
informace (senzorické, jazykové). Lidé s autismem pak mívají výrazné potíže ve vývoji řeči, ve vztazích s lidmi a obtížně zvládají běžné sociální dovednosti, převládají u nich stereotypní zájmy a rigidita v myšlení.